Zkoušel jsem už spoustu podobných aplikací, ale Dropbox je dle mého nejlepší.

K souborům máte přístup ze všech nejpoužívanějších operačních systémů, přes internet a nyní také přes iPhone (chystají se aplikace i pro další mobilní operační systémy).

Největší krásu Dropboxu vidím ovšem v tom, že se vytvoří běžná složka, s kterou můžete pracovat jako s každou jinou a o synchronizaci se již stará Dropbox aplikace. Navíc pokud se vám stane, že smažete soubory, které opět potřebujete, má Dropbox funkci pro obnovu smazaných souborů. To znamená, že po dobu 30 dní od smazání máte možnost soubory obnovit.

Dropbox lze také využívat pro sdílení souborů s přáteli. Stačí velmi jednoduše některou ze složek označit jako sdílenou, vybrat osoby, s kterými ji chcete sdílet a všechny soubory, které do této složky vložíte, budou automaticky přístupné všem těmto osobám. Je to velice užitečné například pro sdílení fotografií s přáteli, nemluvě o tom, že Dropbox umožňuje vytvoření online fotoalba.

Pokud jde o cenu, tak 2GB prostoru dostanete při registraci Dropboxu zdarma. Pokud budete potřebovat více, je tu možnost zaplatit si účty 50 a 100GB.

Prozatím to sice vypadá pěkně a celkem to i funguje, ale k verzi, která by se dala skutečně používat a nejen si s ní hrát to má ještě daleko. Popravdě, po prvních 5 minutách práce mi naskočila hláška, že došlo k chybě a je potřeba stránku znovu načíst. Stejně tak nefunguje ještě spousta ovládacích prvků, které tam již nyní jsou a aktuálně jsou spíše jen dekorací, protože nejsou dokončeny.

Na jednom ze screenshotů můžete vidět rozevřenou nabídku „Debug“, kde jestli jsem to správně pochopil, jsou mimo jiného velmi primitivně připravené některé ovládací prvky, aby je bylo možné použít, ale ve výsledné verzi budou určitě součástí GUI celé aplikace. Nyní mluvím hlavně o položce „Extensions“ (rozšíření), které se aktuálně spouštějí tím způsobem, že musíte vědět URL tohoto rozšíření a ručně ji zadat. Stejně tak i parametry pro toto rozšíření.

Zatím jsem zkoušel vytvořit jen pár základních rozšíření a musím říct, že to celkem funguje.

Dalším velkým nedostatkem celého Wave je nyní zřejmě rychlost.  Na to, aby se Wave vyrovnal klasickým IM klientům, bude dle mého názoru potřeba, aby běžel o hodně svižněji, jinak Google nepřinutí uživatele aby klasické IM opustili a přešli na Google Wave.

Na videu, z představení Google Wave, jste mohli vidět věci, jako je tažení obrázku z plochy přímo do prohlížeče. Toto aktuálně funguje, ale pokud vím, tak pouze v Google Chrome. Testoval jsem to i v Firefoxu 3.5, ale tam to nefungovalo a poslední podporovaný prohlížeč je Safari, ale ten jsem netestoval.

Další zajímavou věcí na videu byl možnost „posunu v čase“. Tažením postníky je možné postupně vykreslovat konverzaci, podle toho, jak byl text přidáván. Toto sice funguje, ale je to zaprvé velmi pomalé a posuvník se občas seká.

Poslední můj postřeh z Google Wave, který bych ještě uvedl je nepřehlednost konverzace. I když Google tvrdí, že by Wave mohl nahradit email a IM klienty právě kvůli přehlednosti (příspěvky se strukturují), ovšem problém je v tom, že můžete teoreticky editovat cokoliv, kdykoliv a druhá strana se to nemusí dozvědět. Pokud diskusi sledujete, tak problém není, protože vás Wave na všechno upozorní, ovšem pokud si okno minimalizujete a mezitím vám do jednoho wave napíše 5 lidí a to ještě způsobem, že někdo reaguje na první příspěvek, někdo na poslední, další zase upraví svůj původní, nebo dokonce váš (toto lze), tak se v tom už nevyznáte. Můžete sice použít tu zmiňovanou časovou osu, ale jak jsem psal je to pomalé a osobně se mi to ne moc dobře používá. Možná jsem si jen ještě nezvykl, ale muset pokaždé projíždět celou konverzaci pomocí té osy, ještě když nevím, jestli je vůbec proč (nevím, zda tam něco nového je), se mi zdá naprosto nepraktické.

A nyní jedna věc, týkající se Google Wave, o které pokud vím ještě nikdo nepsal. Jde o klienta pro Google Wave pro iPhone.

Google nejspíše nehodlá dělat nativní aplikace pro iPhone a zůstává pouze u webových. Stejně tak je tomu i u Google Wave klienta pro iPhone. Pokud vás zajímá, jak vypadá, projděte si obrázky v galerii níže. Podle toho, jak jsem jej zatím testoval to vypadá, že je ještě méně stabilní a ještě více pomalejší, než Wave pro prohlížeče.  I když to vypadá, že vývojáři jej ještě neuveřejnili ani pro testování. Dá se na něj sice dostat, ale nejdříve se vám zobrazí informace o tom, že prohlížeč není podporován a vcelku nenápadný odkaz s možností ignorovat tuto skutečnost.

Více již v galerii.

• Na notebooku musela být zapnuta wi-fi, což zrovna nepřizpívalo k výdrži baterie
• Pokud se běžně připojujete přes wi-fi a na chvíli se potřebujete připojit přes telefon, musíte to „pracně“ nastavovat
• Nikdy se mi pořádně nepovedlo ad-hoc síť nastavit, takže jsem se stejně nikdy nepřipojil

Dnes jsem, ale „objevil“ produkt společnosti June Fabrics, který se jmenuje PdaNet. Ten existuje pro Windows Mobile, PalmOS, ale hlavně, což je pro nás důležité pro iPhone. Tato aplikace není nic nového a možná jste ji už také zkoušeli pro připojení přes výše zmiňované ad-hoc.

PdaNet, ale od verze 1.51 (aktuálně nejnovější) obsahuje podporu pro připojení iPhone přes USB! Stačí si do počítače nainstalovat maličkou aplikaci, která vám umožní sdílet internet z iPhone do počítače prostřednictvím USB kabelu. Takže už žádné nastavování wi-fi, ani nic podobného. Jen nainstalujete a surfujete!

Pro ty „méně zdatné“ mám i návod, jak na to:

1. Je potřeba odblokovaný iPhone. To provedete například pomocí aplikace, kterou vyvíjí iPhone Dev-Team (pokud nevíte co děláte, tak doporučuji poprosit nějakého kamaráda, který tomu rozumí a ví, co dělá).
2. Pokud jste odblokovali iPhone pomocí výše zmíněného nástroje, měli byste v něm mít nainstalovanou aplikaci „Cydia“ (pokud ne a nevíte jak jí tam dostat, tak opět poproste někoho, kdo omu rozumí).
3. V Cydii si najděte aplikaci „PdaNet“ a nainstalujte ji.
4. Nyní si do svého počítače stáhněte PdaNet Desktop Client a nainstalujte jej (podmínkou úspěšné instalace je mít v počítači iTunes a povolit PdaNet Desktop Client na firewallu, pokud jej bude blokovat).
5. Připojte iPhone kabelem k počítači
6. Spusťte na iPhone aplikaci PdaNet
7. Spusťte aplikaci PdaNet Desktop Client na počítači (v pravém dolním rohu by se měla v liště poblíž hodin zobrazit nová ikonka v podobě loga Internet Exploreru přes ikonku telefonu).
8. Klikněte pravým tlačítkem myši na zmiňovanou ikonku a zvolte „Connect“. Pokud se vás nyní ještě zeptá firewall zda odblokovat komunikaci, tak jí povolte.
9. Pokud vše funguje gratuluji! Nyní se můžete připojovat k internetu pomocí vašeho iPhone!

Jedinou nevýhodou aplikace PdaNet je, že není zdarma. Zdarma jí můžete používat prvních 14 dní. Poté je potřeba si ji zakoupit za cenu $29.

Až dnes se mi podařilo konečně objevit řešení a proto bych se o něj rád podělil. Krokem číslo jedna je tedy stáhnout si ukázkové soubory. Připravil jsem v nich funkční ukázku, podle níž byste měli být schopni použít tuto techniku i bez dalšího návodu. Ale přesto, se ještě rozepíšu.

Nejprve, ale proč vůbec používat načítání fontů za běhu? Odpověď je vcelku jednoduchá a to, protože pokud do SWF souboru přibalíte font, tak jeho velikost s každým takovým fontem naroste cca o 150kb, což je při použití 10 fontů 1,5MB, což je vážně hodně! A navíc je zbytečné načítat tolik dat, když je uživatel potom nepoužije.

Druhou věcí je omezení, které tato technika sebou nese. Největším je asi, že nelze použít font dříve, než je načten. Na první pohled to vypadá logicky, ale při vývoji se na to často zapomíná (pokud tedy vytvoříte textové pole, přiřadíte mu font a až poté tento font načtete, text se nezobrazí).
Druhým omezením, které stojí za zmínku, je že pokud chcete používat více řezů daného fontu (tučné, nebo kurzíva), pak musíte přibalit každý z těchto řezů a to včetně kombinací. Tedy Například Verdanu, tučnou Verdanu, Verdanu v kurzívě a také tučnou Verdanu v kurzívě. Jinak by se opět text nezobrazil.

A nyní již k samotnému postupu:

1. Vytvořte prázdný soubor s názvem „verdana.fla“
2. Pomocí nástroje „Text“ napište do tohoto souboru jakýkoliv text, nastavte jej jako dynamický, přiřaďte font Verdana a přibalte znaky, které budete potřebovat (přes tlačítko „embed“ v panelu „Properties“).
3. Vytvořte z tohoto textového pole MovieClip s libovolným názvem
4. Do tohoto MovieClipu vložte tento ActionScript 2.0 kód: _parent._parent.onFontLoad(„Verdana“);
5. V knihovně označte daný MovieClip a přes pravé tlačítko myši si v kontextovém okně zvolte „Linkage…“
6. Do pole „Identifier“ napište „font_mc“ (takto jej budeme identifikovat)
7. Zaškrtněte políčka „Export for runtime sharing“ a „Export in first frame“
8. Do pole URL zadejte URL tohoto vyexportovaného souboru. V našem případě „verdana.swf“
9. Potvrďte a vyexportujte SWF soubor
10. Vytvořte nový soubor verdanaLoader.fla ve stejném adresáři
11. Zkopírujte z knihovny patřící souboru „verdana.fla“ námi vytvořený MovieClip do knihovny pro soubor „verdanaLoader.fla“
12. Přetáhněte tento zkopírovaný MovieClip do plochy (toto je důležité, nestačí jej mít jen v knihovně)
13. Opět si otevřete dialogové okno „Linkage..“ (viz. bod 5.), ale tentokrát pro ten zkopírovaný MovieClip
14. Do pole „Identifier“ zadejte opět „font_mc“ (stejný jako v bodě 6.)
15. Zaškrtněte pole „Import for runtime sharnig“
16. Do pole „URL“ zadejte „verdana.swf“. Tedy název SWF souboru s fontem.
17. Vyexportujte soubor „verdanaLoader.swf“. Tímto máme to nejdůležitější za sebou.
18. Nyní si stačí vytvořit třetí soubor, do kterého budete načítat soubor „verdanaLoader.swf“. V tomto novém souboru budete mít dostupnou událost „onFontLoad“, kterou jsme si vytvořili v bodě 4. Jakmile, tedy bude zavolána, víme, že je font připraven k použití a můžeme jej aplikovat na nějaké textové pole (příklad je v souboru main.swf, respektive main.fla).

Toto jsem prováděl okolo půl jedné ráno. To jsem, ale netušil, že skončím až o půl čtvrté ráno. Ne, že by aktualizace zabrala tolik času, ale bohužel se při ní vymazaly veškerá data a když jich máte téměř 15GB a to různě rozházených po disku, takže je nemůžete najít tak to celkem naštve.

Další věc, která mě zklamala (i když jsem s tím počítal) je, že chybí Installer, který ještě na firmware 2.0 nevyšel (i když by do vydání nemělo být už daleko). Je tam pouze Cydia, ale v ní jsem nenašel žádnou z dříve používaných aplikací. Jediná věc (ale za to velmi důležitá), co jsem přes to nakonec instaloval je OpenSSH, které umožňuje přístup k souborů na iPhone z počítače.

Ale abych se dostal k tomu, proč vlastně píšu. Na iTunes Store jsem dnes objevil jednu aplikaci, která mě doslova natchla a kupodivu je zcela zdarma! Jde o aplikaci Shazam. Jde o aplikaci, která umožňuje rozeznávat právě poslouchanou hudbu. Myslím, že to využijí všichni milovníci hudby. Z mého pohledu jde o nejlepší aplikaci na iTunes Store.

Kdykoliv uslyšíte v rádiu, televizi, či jinde nějakou písničku, která se vám líbí, ale nevíte kdo jí zpívá ani jak se jmenuje, stačí jen spustit Shazam a nechat jej nahrát několik sekund ze skladby a on vám ihned zobrazí veškeré potřebné informace o ní a to včetně odkazů na YouTube a iTunes Store.

Podle toho jak jsem to zatím testoval tak to funguje bezchybně. Jediná „nevýhoda“ je, že neumí rozeznat českou hudbu, ale tomu se nedá divit. Nejsme prostě světoví…

Další aplikace pro iPhone, která mě na iTunes Store zaujala (také zdarma) je Remote. Jde o aplikaci přímo od Apple, a umožňuje ovládat iTunes přes iPhone (ve Wi-Fi síti). Pro mě nejde sice o tak moc zajímavou aplikaci, protože nevím jak vy, ale zas tak často nemám zapotřebí přepínat hudbu a když už tak u počítače stejně sedím. Jediné využití co mě napadlo je, pokud sedíte ve vířivce, nebo ležíte na lehátku a posloucháte hudbu z notebooku, tak si jí můžete jednoduše přepnout. Jinak se mi nezdá, zase tak užitečná pro běžný život.

A nakonec zmíním pár aplikací, které jsem využíval na iPhone dokud jsem měl firmware 1.1.4 (na firmware 2.0 zatím nefungují):

converter – slouží pro převod všech možných jednotek

SwirlyMMS – jak název napovídá, slouží k odesílání a příjmu MMS

Agile Messenger – IM klient pro iPhone s podporou ICQ, MSN, Google Talk a dalších

MxTube – šikovný prográmek pro stahování videí z YouTube

Tevee – televizní program

iPlot – tento prográmek se hodil hlavně ve škole. Slouží totiž ke kreslení grafů funkcí

weDict – slovník

Sketches - blbinka umožňující malování (v iTunes Store je bohužel placená)

Pokud byste, ale rádi s Ruby on Rails začali, nezoufejte. Je tu pro vás Heroku.  Heroku je Ruby on Rails hosting, který je sám poháněn Ruby on Rails. Jeho hlavní výhodou je, že je zdarma. Heroku, ale není jen hosting. Zároveň obsahuje online vývojové prostředí, které ovšem pokud nechcete, nemusíte používat, protože je možno provést jak import, tak i export souborů.

Další výhodou je, že můžete vytvořit neomezený počet projektů (tedy aspoň nikde není napsáno nic o žádném omezení).

Co se mi velmi líbí je, že si můžete vybrat, zda bude váš projekt veřejný, či soukromý (myšleno ve smyslu přístupu na web). A poslední věc, kterou bych chtěl vyzdvihnout a která mě velmi zaujala je, že můžete bez problémů doinstalovat jakýkoliv plugin, či gem.

Heroku sice stále běží v betaverzi a je potřeba mít pozvánku, nebo se zaregistrovat a počkat, než vám pozvánka přijde, ale myslím, že to stojí za to.

PS: Pokud se vám nechce čekat, než vás pozvou, tak mi tu zanechte komentář a já vám pošlu pozvánku.

A konečně se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu, o čem tenhle článek je. Díky aplikaci EasyBCD, můžete tento boot leader odstranit a to zcela jednoduše po pár kliknutích (nemá cenu to blíže popisovat, protože ovládání je jednoduché a intuitivní).

Tato aplikace zvládne operační systémy Windows, Linux, Mac OS X a BSD. A co je na této aplikaci nejhezčí? No přece, že je zdarma! Stáhnout jí můžete třeba zde.